Dárcovství krve je dobrá věc, proto když Pašík přišel s návrhem jít darovat skupinově neváhali jsme, rozhodli se nápad podpořit a nechali si vysát trochu krve. Uskutečnění akce jsme naplánovali až na konec závodní sezóny, ať jsme odpočinutí a máme krevní obraz v pořádku.
Z původních asi patnácti přihlášených dorazila do čekárny na Transfuzní stanici ve Fakultní nemocnici v Olomouci asi polovina potenciálních dárců a jejich fanoušků. Společná fotka v čekárně a kdo je bez dopingu může do druhého levelu. Prokousali jsme se hustým dotazníkem, prošli prověrkou u recepčního pultu a protáhli se do třetího levelu. Dostali jsme kus rohlík a čaj. Hurá, svačina přišla vhod. Pak pohovor s lékařem a další čekárna. S kartou v ruce jsme se dostali do cíle, na lehátko, kde to sálo.
Z našeho týmu jsme se na odběrový sál protlačili už jen čtyři. Píchanec nebolel, 470ml krve bylo rychle odevzdáno a šup do jídelny. Párky, káva, jujce, čokoláda, vitamíny domů, triko, odznak dárce. Dary jako na Vánoce.
A jaké byly dojmy?
Bětka: „Už jsem párkrát dávala. Jdu na zápočet, spěchám.“
Beňa: „To je skvělé, proč mi to dřív nikdo neřekl. Musíme dávat častěji. Jdu pokládat s tátou dlažbu.“
Irena: „Bezva pocit a zábava. Já jdu normálně do práce, budu dělat do večera.“
Pašík: „Celou akci jsem domluvil, a teď nemůžu jít, jsem po nemoci. Snad příště.“
Rosťa: „Už jsem dával. Vždy s kamarády v pátek ráno a pak hned na vandr, nebo běžky. Prodloužili jsme si tak víkend. V práci omluví celý den.“
Tak příště zas, trochu krve z nás 😉
– Inka –
Hezký report, pro zájemce – jdeme s Betynkou 6.února v pátek v 8:00, tak pokud se chcete přidat, doporučuji se objednat.