Haná Dragons.cz

V sobotu 5. října jsme vyrazili na závěrečný závod sezóny Prestige CUP 2013 do Brna. Každý z nás měl určité předsevzetí, co bychom tam oproti loňsku chtěli zlepšit. Od konzervativního „zajet lepší čas aspoň o 30 vteřin“, přes „oholení Vaška“ až po „křupnutí Veteránů“. Já osobně měl cíl zajet Fitnesáky. To bylo tím, že vypadali loni tak nějak nabušeně, mladě, krásně atak. Plus jsem si říkal, že Veteráni budou přeci jen tvrdý oříšek, který bude opravdu těžké rozlousknout.

Vstávání a cesta byla na tenhle závod opravdu luxusní. Po obědě ještě doma se u mě stavili Jindra s Mirou a Zbyšou a vyrazili jsme směr Brno. Za hodinku nebylo co dělat a parkovali jsme před loděnicí. Bundu a čepici na sebe a nějak přežít tu zimu do startu.

Jako první na start nastupují zmiňovaní Veteráni a tým Brněnských draků. Vypadá to jako jasný závod, poslední fotky, pozdravy, pusy a hurá na start. Vašek, náš trenér jako pravý hák Brňáků vypadá odhodlaně. Start, raz, dva, tři, čtyři, mno uvidíme, jak přijedou od sebe zpátky. Po 11 minutách slyšíme za zatáčku dva bubny, nějak moc blízko sebe. No nic, první vykouknou Brněnští draci, ozývá se z davu. Já si říkám, bylo by super překvapení, kdyby to byly Veteráni. Napětí vrcholí a ze zatáčky se vyřítí dvě lodě vedle sebe. 20 metrů do cíle, Vašek zavelí „záááda“, Brněnští draci utrhli půl metru, ale Veteráni stahují zpět. V cíli je to opravdu těsné, rozdíl pouze půl vteřiny. I přes druhé místo sklízejí Veteráni upřímný potlesk.

Tak hurá zpět k naší posádce. Po chvíli čekání zjišťujeme, že náš levý hák Kori doma trpí jako zvíře a je nemocný, druhá ztráta byl Martin A. Rozhodujeme se, zda jet v osmnácti, nebo přibrat dva draky z cizích posádek. Necháváme hlasovat. 18:0, super jedeme v 18. Ale kdo půjde na levou stranu, když nám chybí dva draci na levé straně? Beňa se hlásí! No to by bylo super, přijít ještě o pravého háka. Takže sice jsme si to odhlasovali, ale nakonec pojedeme ve 20. Teď ještě najít dva dobrovolníky co si to dají ještě jednou. Marian se tváří, že to je brnkačka, že už hledá další týmy, za které by si dal rozcvičku. Jako druhá nás doplňuje Zdeňka z Veteránů.

Konečně se blíží naše jízda. Týmová porada a jdeme se rozběhat. Vepředu nezvykle Beňa s Luckou, já se držím jako obvykle vzadu, nechci se strhat. Za mostem na parkovišti rozcvička a zpět už k nástupu do lodi. Jako soupeře jsme dostali Kojetín Oldies, takže zase veteráni, tentokrát s malým v pro paní D. Start, sedm silových, deset do tempa. Raz, dva, tři, ty setřepem. Ale ouha, oni jedou stejně, plus od našeho kormidelníka slyšíme, že máme zvolnit a podat si je až před zatáčkou. OK. Jedeme vedle Oldies tak těsně, že se občas místo pádlování věnujeme šermu. Mno co, aspoň si chvíli odpočineme. Před zatáčkou záda, 3, 2 a z druhé lodi záda, 3, 2, takže nic lodě jedou vedle sebe. Podle mě máme metr náskok, ale horší vnější dráha nás odsoudila k zařazení se na druhé místo. Po zatáčce se ozývá příkaz „Dojedem je!“ Zabereme, co to dá, ale loď se přibližuje žalostně pomalu. Konečně jim visíme za ocasem, záda 3, 2,1, dáváme deset, loď je pořád stejně daleko, znovu záda, získali jsme půl metru, znovu záda, další půl metru a tak snad ještě třikrát. Ke konci ukrutný finiš, vlna stříká metr vysoko, trochu získáváme, ale stejně končí veteráni z Kojetína o dvě třetiny lodě před námi – 3 vteřiny.

Celkové 5. místo znamená, že se Vašek nemusí holit :-(. Porazily nás pouze opravdu silné posádky. Plus zlepšení o 30 vteřin oproti loňskému výkonu. Je to super, nejlepší posádky jsou rychlejší, ale už to není o tolik, jako loni, rozhodně se k nim blížíme. Jen počkejte příští rok!

Hurá do aut, na loděnici nás čekají bečky piva s Démonem. A hurá předjeli jsme dva veterány, alespoň na dálnici ;-).

– Medvěd –

– Výsledky
– fotogalerie a video z akce najdete v galerii!