Sezóna skončila a každý sám za sebe bilancujeme, jak jsme si vedli, co se povedlo, co méně a jak dál. Nejsem výjimkou, a navíc jsem měl i tu čest a současně zodpovědnost se podílet na vedení tréninků, a tudíž i na výkonech posádky Hanáků při měření sil na závodech.
Proč říkám „podílet se“- no proto, že jsem moc rád za to, že se povedlo vytvořit, podle mne velmi sehraný, dělný a vzájemně se doplňující tým trenérů ve složení Serhyi, Beňa a já.
Serhyi výborný metodik techniky na pádle i techniky startů a inovátor. Beňa, srdcař a fanda tvrdého drilu na krátké a dlouhé tratě a já se svými zkušenostmi z dlouhých let na pádle, z reprezentace a taktéž se zaměřením na vytrvalostní dril.
Za mne tato trojkombinace zafungovala skvěle, o čemž svědčí i řada úspěchů, a to i tam, kde jsme v minulosti obsazovali spíše střed startovního pole a dnes odtud nosíme medaile.
A zde bych rád poděkoval i Martinovi, který v době, kdy posádka byla „bezprizorní“ se ujal role trenéra a významnou měrou pomohl Hanákům toto období překonat.
Ovšem jako trenéři bychom neznamenali nic bez výborné posádky.
A nemyslím tím jen její výkonnost. Jedním z hlavních pilířů našich úspěchů je i to, že jsme kamarádi i na břehu, dokážeme se vzájemně respektovat, udělat si srandu a srandu i přijmout. Vzájemně se hecovat a pak na vodě zabrat a soustředit se na výkon. Po závodě pak pivko a zelená, vše v míře rozumné a s veselou myslí. To já považuji za mnohem důležitější než mít posádku, sice „nabušenou“, ale která se bere velmi vážně, staví se až asketicky k „povzbuzujícím drinkům“ a nestrpí srandičky a hecování.
Když už mluvím o osobnostech s klíčovým přínosem pro náš klub, nesmím zapomenout kapitána Míru, který si odedřel dlouhá léta na pádle a nyní exceluje ve dvojroli kormidelníka a zásobovače 😊
Přátele, myslím, že bez něj bychom byli poloviční a proto volám Mírovi ono symbolické 3 krát
“ HIP, HIP HURÁ !!!!! „ . Díky Míro!
A mohl bych tak pokračovat oporami týmu Sašou (navíc ještě spolehlivým správcem platformy) oběma Zdeňky a Frantou, Pepou – naším šéfkuchařem, zapálenými nováčky Davidem a Kubou, Radkem, Ivanem Velkým 😊. Musel bych zmínit kluky a holky, co dojíždějí obětavě až ze Šternberku (Radku, Sabču, Luďka a Ivana menšího 😊). Bubenici Nikču co „odeřvala a odhecovala“ dvě medaile v délce 10km na Prestige cupu. Zmínil bych naše úžasná děvčata Martičku, Katku, Dášu a Janu a mohl bych jistě pokračovat.
Co dál – úspěchy zavazují a už se na nás nebude hledět jako na „ty z Olomouce“, ale jako na nebezpečné soupeře. Tedy přátelé sezóna 2025 právě začala a je na každém z nás, co pro úspěch v příštím roce uděláme. Jsme tým a když se bude „flákat“ jeden, ovlivní to výkon nás všech. Tedy klíčové slovo je „ZODPOVĚDNOST“. Vezměte do ruky železa a do poloviny ledna je nepouštějte. Pak tu sílu přetavte ve vytrvalost a v dubnu to určitě poznáte na vodě.
Držím nám všem pěsti a těším se na vás v příští sezóně.
Tolik za mne.
Trenér v.v. (alias Vašek 😊)
Not logged in
Krásná slova trenére – jdeme tahat železa 😊