Cesta na Prestige Cup 2023 v Brně začala pěkně už v autě, vše bylo na zeleno. Zelená se rozlévala nejen po okolních loukách, i přes to, že už byl začátek října. Když jsme vystoupili z auta a podívali se na Svratku, viděli jsme opět jen zelenou barvu. Nemysleli jsme si, že by se na této zelené řece zarostlé sinicemi dal zajet nějaký slušný výsledek, ale jak se nakonec ukázalo, opak byl pravdou.
Už čekání na samotný závod bylo velice záživné. Postavili jsme si své zázemí a za chvíli museli stěhovat vše o kousek dál. Nakonec i toto nám zřejmě pomohlo k lepšímu výsledku, protože stěhování nahradilo předzávodní rozcvičku.
Pořád se vše zelenalo, posádky, které závodily před námi se pádly marně snažily rozehnat tu zelenou vodu, ale k ničemu to nebylo. I my sedali do lodě za doprovodu zelené barvy všude kolem nás. Sedli jsme do lodě, a já položil otázku: „jedeme na bednu?“ Všichni kolem mě na mě vyjeveně zírali. „na bednu, to určitě nebude, je tu spousta týmů, které jsou na špičkové úrovni“ ozvalo se po chvíli odněkud z lodi. Prý budeme rádi, když se umístíme do 6. místa, dodal za chvíli někdo další.
Nikdo nebyl na startu nervóznější než já, abstinent, a ještě k tomu jedu takto dlouhý závod poprvé. „Natrénováno mám, tak musím hlavně zabrat a neposrat se to z toho“ řekl jsem si v hlavě těsně před startem.
Už na otočce jsme všichni cítili, že dneska se nám jede dobře a bude to jeden z těch lepších
výkonů, i když možná ne na bednu. Cesta zpět bývá horší, ale dnes nám to jelo i zpět. Po projetí cílem jsme všichni byli KO. Všem výkon přišel dobrý, ale nikdo nevěřil tomu, že bychom se mohli nějak umístit, jen já furt doufal, že by to mohlo vyjít.
Sledovali jsme ostatní posádky a čekali až dojedou. Netrpělivě jsem chodil kontrolovat výsledkovou listinu a viděl, jak se posouváme stále výš a výš, zatímco zbytek týmu poctivě udržoval green team spirit.
Světe div se, tréninky se vyplatily a my se umístili!
Dokonce i Mira coby dlouholetý president našeho dračího klubu při vyhlašování výsledků vyvrcholil se šampaňským předčasně už u třetího místa, protože na lepší umístění se neodvážil pomyslet ani on.
Třetí příčka to nebyla, ztrácel se nám úsměv na tváři. A je to tady! Druhé místo je naše, všichni jsme na sebe vyjeveně zírali, protože tomu nikdo nemohl uvěřit. Dlouho mi v paměti zůstanou překvapené obličeje všech členů naší posádky a ten krásný pocit z týmového úspěchu.
Věřím tomu, že jet na zelený čtvrtek, tak závod určitě vyhrajeme.
– Ivan –