Haná Dragons.cz

Po propršeném týdnu se na nás konečně usmálo štěstí a probudili jsme se do jedné z posledních slunečných sobot tohoto léta. Ráno 6. 9. 2014 na mě zazvonil Kori, přesně v čas na který jsme se předtím domluvili, což je u něj velice nezvyklé. Nabrali jsme ještě Martina Schollera a Petřáska a už jsme se chtěli vydat vstříc Plumlovské přehradě.

To by ale nebyl Petřas, aby nezapomněl sypání, a tak jsme ještě museli otevřít lékárnu. Naštěstí jezdí Kori docela rychle, na parkoviště u přehrady jsme dojeli téměř současně s Mírou a Medvědem. Z parkoviště je to pěkná 15 minutová procházka dolů k přehradě, přes hráz až na pláž U Vrbiček. Z hráze jsme letmo prostudovali profil trati a pokochali se pohledem na místní zámek. Když jsme dorazili na místo, náš klubový stan už byl připraven, prapor Haná Dragons hrdě plápolal a naháněl strach soupeřům. Chtěli jsme využít pěkného počasí, a proto jsme se s Petřáskem, Honzou, Kusym a Míšou rozhodli rozbít stany. Udělali jsme dobře, poněvadž i za střízliva a na světle jsme měli docela problém stany postavit.

Prostředí Plumlovské přehrady bylo zatím asi to nejhezčí, které jsem měl možnost za svou několikaletou dračí profi kariéru ochutnat. Mezi draky a dračicemi se to všude linulo vůněmi pečeného masa a dalších dobrot. Pivo, limo teklo proudem. Atmosféra byla vynikající. Přišlo docela dost diváků, anžto^[1] počasí bylo jako z plakátu a taky asi poněvadž v Plumlově tak trochu zdechl pes a místní jsou rádi za každou akci.

Do Fun kategorie bylo přihlášeno asi 17 posádek a v Grand Prix s námi soupeřily další tři posádky Azuma, Akord Kojetín a legendární Brněnští Draci. Začínalo se klasicky sprinty na 200m. Fun a GP kategorie závodily společně. V první rozjížďce jsme se na start zařadili vedle 3 Fun posádek. Dali jsme je nekompromisně o loď, díky prvnímu místu z této rozjížďky jsme postoupili rovnou do semifinálové jízdy a nemuseli jsme tak do opravek. Náš čas byl lehce přes 50 sekund, což bylo prozatím to nejrychlejší, co mohli diváci vidět. Naše zraky se pomalu upínaly na první jízdu Brněnských Draků. Samozřejmě také s přehledem zvítězili, ale časově nás zajeli asi jen o 30 setin. To nám do žil vlilo optimismus a začali jsme pomýšlet na to, že je ve finále křupnem^[2] a tím oholíme Vaška.

Přišel čas na druhou jízdu. Tradičně jsme se šli rozběhat a hurá do lodi. Opět jsme celkem s přehledem vyhráli a posunuli se do finále A, kde jsme si to bok po boku měli rozdat s Brněnskými Draky, jejichž posádka byla posílena na 10. lavici píchající^[3] Míšou. Prodleva mezi semifinále a finále byla docela dlouhá. Draci se líně povalovali v trávě a čerpali energii ze slunečních paprsků, lima, piva a klobás. Vašek vytáhl tajnou zbraň. Kýbl s práškem, který všem nasypal do pití. Prý nám to dodá sílu. Jelikož to prý není nic nelegálního, tak jsem se tím také občerstvil. Na finále jsme ulovili výborného kormidelníka Martina, který moc chtěl porazit Vaškovu loď. Pěkně nás zezadu hecoval. Byli jsme zdravě namotivovaní a doufali jsme, že Brňákům trochu pokazíme úspěšnou sezónu. Start! 7, 10 a rubačka až do cíle. Loď letěla jak utržená z řetězu, ale přesto to na Brněnské Draky zase nestačilo. Nadělili nám půl lodě a skončili jsme druzí.

Na start 1000m se lodě řadili podle obráceného pořadí ze sprintu, proto jsme na trať, která se jela na dvě kola, nastoupili jako předposlední, stíháni Brněnskými Draky. Snažili jsme se prodat vše, co nám Tréňa vtlouká do hlav. Dlouhá záda, sílu, kočičí hřbety. Loď jela slušně, předjeti jsme nebyli, ale v předposlední rovince loď trochu zdechla. Do cílové rovinky nás ale jakoby polili živou vodou, loď začala skákat, tempo bylo vražedné, skoro dvoustovkové. Všichni jsme kopali do lodi a věšeli se na pádla jak blázni. Takový finish kilometru jsem snad ještě nezažil. Dobrý pocit z jízdy nám ale zkazila výsledková tabule. Dojeli jsme třetí za naším velkým rivalem Azumou o fousových 20 setin. Za vítěznými draky z Brna jsme zaostali asi o pět sekund. Vzhledem k tomu, že před rokem nám dávali 25 sekund, věříme, že Vaškův vous padne již v nadcházející sezóně.

Nakonec jsme ale byli s dvojnásobnou bednou docela spokojeni. Ceny nám předával Tomio Okamura, a proto se někteří z politického přesvědčení na pódium nedostavili. Většina draků se potom rozjela domů, ale to nejtvrdší jádro samozřejmě zůstalo i na koncert skupiny Quatro. Limo vystřídalo pivo a pivo vystřídal rum. Se západem slunce jsme se rozpogovali u pódia, to už Vaška přestalo bavit, rozloučil se a vydal se domů. Kori změnil plán a nakonec také odjel, a tak jsme zůstali jen s Evičkou, Dančou, Petřáskem, Kusym a mladými Ságly. Všichni jsme tančili jako šílení. Vytáčeli jsme i místní tanečnice, což asi vytáčelo jejich nápadníky. Naštěstí nikdo nepřišel o zuby. Protože ale atmosféra houstla, uklidili jsme se na kolotoč opodál. Bylo to něco jako ruské kolo, ale kabiny jsme si mohli roztáčet okolo osy dokola pomocí vlastních sil. Seděl jsem s Dančou a Honzou, jelikož už jsme byli dost posilnění rumem roztočili jsme kabinu tak, že ani nešla zastavit. No a dál už si to asi dokážete představit. Nebudu práskat, kdo zvracel, stejně to všichni víte. Jak se mi zamotal svět, tak jsem se probudil až ráno ve stanu.

Vzbudil nás Kusy, měl ráno na spěch. Ještě pod vlivem jsme se sbalili. Evčin kouzelný stan se ale složit nepodařilo. Celý jsme ho museli napěchovat na zadní sedadla vozidla a pod něj se usadil Petřásek, Honza a já. Díkybohu je to z Plumlova co by kamenem dohodil! Brzy jsme bezpečně dorazili domů.

Plumlovskou akci bych zhodnotil velice pozitivně, po rozpačitém výsledku z Křetínky jsme si dokázali, že v konkurenci GP na to máme. Jedinou malou kaňkou na vydařené sobotě bylo těsné třetí místo na kilometru. After party byla úžasná, příště bych viděl rád více draků účastnících se divokých oslav. Díky všem za super výkon a Brněnským Drakům gratuluji k double!

– Zlámy –