Už pluju na té kocábce s dračí hlavou nějaké ten pátek, ale jedna věc se mi dosud vyhýbala. Přetlačování! Jako znám armwresling, lidově řečeno „páku“. Dokonce mám tuhle spíše hospodskou zábavu velmi rád, Ale v podání dračích lodí??! No a v programu závodů dračích lodí v Přerově to konečně bylo, tam nemůžou Haná Dragons chybět! Navíc v kombinaci s naším sesterským týmem Tesco SW.
Princip téhle zábavy je vlastně jednoduchý. Na velkou dračí loď si sedne 8 členů od každého týmu čelem k sobě. Prostřední lavka se nechá volná. Po startu vyhraje ta posádka, která soupeře zběsilým pádlováním přetlačí. Vlastně velmi objektivní poměřování síly, stejně jako v páce. Tolik teorie…
Jenže šedivá je teorie a zelený strom života 😊 To, co se následně odehrálo na hladině Přerovské laguny mi vehnalo slzy smíchu a hektolitry vody do tváře. V prvním klání proti nám stály Kotvy Kvasice. Těžký soupeř, ale Hanáci se nikoho nezaleknou. Po odpálení startu hrabu do vody jako šílenec a loď stojí na místě. Během pár vteřin jsem mokrý od hlavy k patě, ale bavím se jako nikdy. Kopu do lodi a cítím změnu, začínáme se posouvat směrem k soupeři. Pár metrů je tlačíme a je rozhodnuto. Vítěztví je naše 😊 Lezeme z lodi jako mokré krysy, ale tlemíme se radostí jako idioti. Po odčerpání pár stovek litrů vody z lodi nás čeká další těžký soupeř. Nabušení mladíci z Dragons Force si v rámci přípravy na mistrovství Evropy a Světa chtějí také zasoupeřit s fotříky z Olomóca. Tož proč né. Jak se říká v boxu… „kdo má vanu, ten má ránu„. Tvrdá zimní příprava a nějaká ta hmota navíc se teď hodí. Mladí borci ostróhali a musí se ještě hódně co učit 😊
Marťas si pak ještě říkal, že je škoda nevyhrát i třetí flašku šampáňa, ať máme čím stříkat že… Tak vyzval další vítězný tým k souboji. Tentokrát si naproti sedli zkušení řízci, ale bylo jim to prd platné. Oranžový válec je smáznul jak malinu a to samé i v odvetě. Titul absolutního šampiona v přetlačování byl náš!
Kromě této taškařice se jel i obvyklý závod na 200 m a také na kilometr. Ve sprintech jsme jeli 5 rozjížděk. Systém byl takový, že se škrtá nejlepší a nejhorší jízda a z ostatních se udělá 
průměr. Takže žádné taktizování. Každá jízda se jela naplno a soupeři byli dobří. Do toho jsme se doplňovali v posádkách s Tescem, takže to slušně odsejpalo a všichni si parádně zapádlovali. Poslední rozjížďka nám vyšla moc pěkně a to nás zřejmě vyhouplo do finále A. Hurá 😊 Do finálové jízdy jsme dali vše, ale horší trať, únava a výborní soupeři nás dali. I tak krásné třetí místo a bronzovou berem všemi deseti.
Na kilák jsme se moc těšili. Tím, že je laguna malá, tak se dělají čtyři ostré obraty kolem bójek a jede se v podstatě pět dvoustovek. Klíčová je práce kormidelníka a posádky v otočkách kolem bójek. Bohužel kormidelník z Kvasic, který přiběhl na opakovanou výzvu neměl svůj den. Kroužil s námi po laguně jak na vyhlídkové plavbě. U ostrůvku se zřejmě nemohl rozhodnout zda ho vzít z leva, či zprava, nebo zastavit na koupání a opalovačku. Moc nechybělo a trefily jsme kmen stromu. Bójky objížděl obrovským obloukem a soupeři 
nás tak hravě podjeli ostřejším zatočením. Najeli jsme skoro 200 m navíc a s tím se vyhrát nedá. Páté místo je v takové situaci vlastně slušné.
Naštěstí jsem si zpravil chuť v posádce Tesco SW. Jejich kormidelník věděl co dělá a loď řezala vodu moc hezky. Soupeř z firemních posádek neměl šanci a zajeli jsme zlato. Stejně tak se jim povedla i finálová jízda na sprintech.
Bylo to super! Díky všem za skvělý sportovní den a určitě se do Přerova ještě vrátíme.
– Zdeněk –
Not logged in
„kdo má vanu, ten má ránu„ – to mě rozsekalo, paráda Zdeno