Haná Dragons.cz

Tak jako zvířátka se občas v zimě probudí a protáhnou, tak i my draci jsme se byli protáhnout do Horní Lipové, kde se pořádal závod na běžkách „HORNOLIPOVSKÁ 10“. Když jsem s Inkou v sobotu vyjížděl z Olomouce, tak na teploměru bylo -11°C a inverze. Cestou jsme se kochali krásnou zasněženou přírodou. Když jsme přijeli na chatu, tak se Oskar začal prodírat přes inverzi ven.

Když nás domácí ubytovali, tak jsem se podíval z okna, abych se pokochal zasněženou krajinou. A na cestě k chatě jsem viděl další draky Petřase, Zlamyho, Dana a čestné draky Koryho s Kusym a další jejich kamarády. Tak jsem si říkal tak to bude letos těžká konkurence. Když se ubytovali, tak první jejich starostí byla máza. Jak namazat běžky. Já to neřešil, mám nalepený univerzál už nějakých 500 km a ještě drží. Ale viděl jsem Zlamyho jak maže, tak jsem se ho zeptal čím maže, odpověděl „že fialovým“. (Ale při psaní tohoto článku, jsem si uvědomil, že nemazal, ale z tuby tam nanášel klistr. Možná jsou nějaké nové vosky, o kterých nevím a které se tak mažou.) A to už sluníčko svítilo jak divý a na teploměru +2°C.

Pomalu jsme se odsunuli ke startu, kde probíhala prezentace, vybíralo se startovné, ale zároveň na stolech bylo nachystané občerstvení. Koláčky, tvaroh, vločky, čaj, oplatky, ovoce… Tady se objevili další draci Míra s Mirou, Medvěd, Lucka, Zdenál a další čestný drak Martin od vesel. Ve dvanáct hodin byl vedoucím místní Podhorské služby a taky šéfem organizátorů svolán závodní tým ven před magazín. Zde dlouhým projevem a poté společným zpěvem hymny, byl zahájen závod.

Před startem chtěl Míra vidět, jak vypadá můj nalepovací vosk na běžkách. Teprve nyní jsem si všiml, že tam skoro žádný není. Radost jsem z toho teda žádnou neměl, ale už se s tím nedalo nic dělat. Všichni jsme se přesunuli pod sjezdovku, kde byl závod odstartován, někteří závodníci nebyli ještě ani obutí do běžek a první závodníci byli už v půli sjezdovky. Letošní trasa vedla na Ramzovou a zpět (cca 12 km).

K velkému překvapení se jelo tam do kopce a zpět zase z kopce a místy i po rovince. Po startu jsem vyběhl na sjezdovku asi do 20-tého místa a pak ve stopě se začaly projevovat špatně namazané běžky. Začali kolem probíhat závodníci včetně draků. A postupně jsem se propadal a propadal. Cestou na Ramzovou mě předjelo asi 10-ti leté dítko, tak jsem si řekl a dost, tak to teda nééé. Vyjel jsem ze stopy a začal jsem utíkat na běžkách mimo stopu. Dítko jsem předběhl a to už jsme byli na Ramzové. Při zpáteční cestě, která už byla převážně z kopce jsem pár závodníků sjel a do cíle jsem dojel celkově jako 42 ze 150-ti startujících a mezi muži na pěkném 38 místě. V cíli už bylo několik draků včetně Lucky, Míry, Medvěda, Martina, Koryho a Dana. Jestli jsem na někoho zapomněl, sorry. Tak na konec to nebyl zas tak špatný výsledek, ale draci se celkově neztratili. Všem patří veliká gratulace

Inka startovala taky, ale bez čísla, byla po nemoci. Chtěla si to jen zkusit. Měla strach, že bude mezi posledními, ale nakonec dojela asi v polovině závodního reje. Příští rok už pojede možná s číslem. Závod se ji líbil. Hlavně, když předjížděla nějaké závodníky. Prostě dračice.

V cíli jsme dostali svíčkovou a šli jsme se chystat na večer. Po sprše jsme si někteří dali dvacet, jiní šli teprve na svíčkovou a ve 3 hod. odpoledne začalo vyhlašování vítězů. Nejprve se vyhlašovaly ženy. A jako první zaznělo jméno Lucky. Ale taky to bylo poslední dračí jméno, které pořadatel vyslovil. Lucka se umístila na krásném 3-tím místě. Ještě jednou velká gratulace. Draci se neztratili ani na běžkách.

V 19 hodin začala v Magacíně zábava. Byla pojata do retro stylu. Draci se zúčastnili v hojném počtu. Někteří měli i retro kostým. Opět v průběhu zábavy proběhlo pasování nových členů do místní podhorské služby, které bylo pojato vtipným způsobem. Pivo teklo proudem, někde víc zelená a výsledky se taky dostavily. Zelená trhá trika. Jak draci pili zelenou, tak se jim začali zvětšovat hrudníky, až se začala trhat trika. Dál už nebudu nic rozvádět. Pak se šlo spát. Někteří, ale pokračovali na chalupě.

Ráno jsme se rozloučili a postupně odjížděli domů. Chtěli jsme se ještě stavit na běžky v Ramzové, ale tam byly samé policejní hlídky a nechtěly nás pustit na parkoviště. Později jsme se dozvěděli, že tam byly nahlášeny nějaké bomby. S Inkou jsme se stavili ještě u Bludova na kopci, kde jsme ještě chvíli polítali a poté se stavili v restauraci na oběd. Domů jsme jeli s pocitem fajn víkendu a nabití do dalšího týdne.

Za rok opět na Hornolipovskou desítku!

– Rosťa –

Velká galerie za závodů zde, výsledkové listiny: 1, 2, 3…